A. Dugin: „Velká válka kontinentů právě začala“. Euroasianismus je projektem globalistů a Ukrajina je pouze pěšcem

A. Dugin: „Velká válka kontinentů právě začala“. Euroasianismus je projektem globalistů a Ukrajina je pouze pěšcem

Jestli někdo očekával, že příchodem D. Trumpa do čela USA jako mávnutím proutku dojde ke zlepšení americko-ruských vztahů, obzvláště pak k urovnání situace na Ukrajině, pak opak je pravdou. Pokud jde o odstranění antiruských sankcí, v těch se děje jen to, že jejich platnost je potvrzována (naposledy dnes R. Tillerson zde), pokud se o nich nějaká pozitivní zmínka objevila, pak pouze jako doporučení H. Kissingera D. Trumpovi, že budou odstraněny, vzdá-li se Rusko svých zájmů na Ukrajině (zde).

A pokud jde o Ukrajinu samotnou, tam dění od příchodu D. Trumpa naopak graduje – hned 25. ledna začala dopravní blokáda Donbasu banderovci a radikály ATO na dodávky uhlí na Ukrajinu, přičemž Ukrajina má uhlí na nějakých 40-50 dní a poté ji hrozí energetický kolaps. A protože Ukrajina žádnou vlastní vládu nemá a je řízena Spojenými státy, je jasné, kdo za tímto krokem k dalšímu rozvratu Ukrajiny stojí (V.V. Pjakin o tom hovoří v čase od 33:10 zde). Kromě toho, že začalo přibývat zpráv o nových bojích na Donbase, 8. února přišla zpráva o vraždě vůdce separatistů „Giviho“ (zde). Když v očekávání dalšího dění V. Putin 18. února legalizoval doklady Doněcka a Luhanska, americké velvyslanectví v Kyjevě vyjádřilo znepokojení (zde).  A přišla další reakce na kroky Kyjeva – Donbas dal Kyjevu ultimátum, aby nejpozději k půlnoci 1. března ukončil blokádu, jinak převezme správu nad podniky v ukrajinské jurisdikci, ležícími na jeho území. A k tomu před týdnem i došlo (zde).

Následuje včerejší zpráva – Ukrajina žaluje Rusko u nejvyššího soudu OSN, v Haagu, za anexi Krymu a podporu separatistů (zde). K tomu včerejší – Tillerson podpořil Kyjev v řešení ukrajinské krize (zde). Ale dnes se objevila i tato: „Ukrajina se chystá na válku s Ruskem“ (zde). Poslední zpráva se může jevit jako už ohraná písnička, ale v nových souvislostech, tzn. s příchodem D. Trumpa, může teprve mít významnou váhu.

Ukrajina – to jsou jen pěšáci ve válce kontinentů

Na úvod cituji část rozhovoru, který v únoru 2014 pro ruský Vzgljad poskytl Alexander Dugin:

Vzgljad: Vývoj z 18.února 2014 je začátkem občanské války na Ukrajině?

A.D.: Ano, na Ukrajině začala občanská válka. USA přešly na radikalizaci vývoje. Směřují k vytvoření nacionalistické, fašistické diktatury. Pokud tato varianta neprojde, začne rozpad Ukrajiny, do kterého bude vtaženo Rusko. V případě prvního scénáře po nás budou chtít ihned stáhnout Černomořskou flotilu, při druhém scénáři uváznem v ukrajinském chaosu. Oba scénáře jsou pro nás negativní, vnucují nám je. Rozřešení bude v blízké době.

Vzgljad: Ale je jistá možnost, že se podaří vyhnout oběma negativním scénářům a situace se vrátí zpět ke křehkému soupeření, které se znovu rozhoří už jen během voleb. Jestli nyní tedy nemluvíme o rozpadu a kolapsu Ukrajiny, je možné navrácení Ukrajiny do svazku s Ruskem, sjednocení dvou částí jednoho celku? Jaká musí být politika Ruska směrem k Ukrajině ve střednědobé perspektivě?

A. Dugin a symbol jeho teorií

A.D.: Je třeba umístit Ukrajinu do geopolitického kontextu. Existuje nejenom ukrajinská krize, je potřeba sledovat nejen rusko-ukrajinské vztahy a také vztahy trojúhelníku Rusko – Ukrajina – Evropa. To je mnohem složitější model – je to velká válka kontinentů. Počátkem 90. let, když dominovala liberální idea, byly geopolitika a idea soupeření vysmívány, ale dnes žádného rozumného analytika nenapadne popírat zákony geopolitiky.

To, co se dnes odehrává na Ukrajině, to je boj jednopolárního světa, představovaného americkou hegemonií, proti Rusku, které ztělesňuje neustále rostoucí vůli k vytváření mnohopolárního světa. Je to boj USA za záchranu světové hegemonie. A vystupují zde stále ti samí lidé, kteří byli rozněcovateli válek v Lybii, Sýrii, Iráku, Bosně a tak dále. Dnešní boj kontinentů – Eurasie a Atlantiky – probíhá na několika frontách včetně na nejvíce životně důležité ukrajinské. I v Sýrii se řeší stejný problém, do značné míry se řešil i v Libyi – a jestliže v Libyi jsme se nevložili do věci (z toho důvodu, že u moci byl Medveděv), v Sýrii a na Ukrajině ano.

Takže jde o boj, který v jistém smyslu k ukrajincům nemá žádný vztah, jsou pešci ve hře. V globální geopolitické hře mají velmi malou svobodnou volbu. Amerika bojuje za to, aby její právo nakládat se světem bylo neomezené. Rusko společně s dalšími zeměmi se zasazuje o omezení tohoto práva. Evropa se snaží velmi potichu dostat zpod americké boty, ale je to velmi složitý proces. – (celý rozhovor zde)

Tři roky starý rozhovor jsem připomněla jako potvrzení, proč je dění na Ukrajině důležité, resp. proč se po příchodu D. Trumpa stává ještě významnějším, proč očekávám, že situace na Ukrajině bude vyvolávat novou velkou pozornost, ba dokonce že pro svět až nyní může být skutečně nebezpečná.  A rozhovor s A. Duginem proto, že jeho pohled na současné světové dění je velmi podobný pohledu S. Bannona, muže č. 1 ve vládě D. Trumpa  – oba hovoří o válce kontinentů, o nutnosti vytvořit zcela nový systém, o potřebě revoluce ve svých zemích, oba zastávají tradicionalistické-nacionalistické a antisemitské postoje a oba za největší zlo považují udržování současného stavu status quo. Jakou roli v tom všem hraje Ukrajina, k tomu je nutné se blíže podívat na teorii neoeurasianismu, jehož je A. Dugin vrcholným představitelem.

Eurasianismus původně představoval myšlenky německých a italských teoretiků a ruských emigrantů už kolem roku 1920 o spojení evropských a asijských národů,  Velká říjnová revoluce však tyto myšlenky odsunula. Myšlenky eurasianismu oživil jeho současný vrcholný představitel A. Dugin,  který v něm vidí třetí cestu mezi komunismem a americkým kapitalismem. V díle „Čtvrtá politická revoluce“ (2009) popisuje, že po třech ideologiích 20. století (fašismus, komunismus, liberálismus), musí přijít systém, který ukončí dělení na levici a pravici a celou západní liberální demokracii. Ještě předtím v díle „Základy geopolitiky“ (1997) popsal geopolitickou strategii eurasianismu (tu následně uplatňoval v ruské straně Eurasia, kterou v roce 2001 založil).

Eurasianismus – neoeurasianismus

Základní myšlenkou je politické spojenectví mezi národy Evropy a Asie (včetně Ruska a islámského světa), které bude protiváhou „atlanticismus“, reprezentovaného Spojenými státy a Evropskou unií. Hnutí se přitom opírá o tzv. Novou pravici  a zahrnuje ty filosofy a politické strany v celé Evropě a v Americe, kterým jde o obnovu tradicionalismu (připomínám: tradicionalismus = nacionalismus až nacismus) a kteří alternativu k fašismu, komunismu a liberalismu vidí v tzv. kulturním marxismu.  Co tím má Dugin na mysli, je patrné z toho, že na klasickém marxismu mu scházel duchovní rozměr – víra, proto se v obnoveném eurasianismu snaží víru prosazovat  a jeho víra se jmenuje „sofiologie“. A právě o té je jeho zmínka v souvislosti s vítězstvím D. Trompa – „Sofia is ours“ / „Sofie je naše“

Ale o siofiologii více později, nyní zpět k politické strategii neoeurasianismu tak, jak ji A. Dugin viděl už v roce 1997, jak ji prosazoval od roku 2001 ve vedení strany Eurasia a jak ji dosud vidí co by vrcholný představitel neoeurasijského hnutí. A protože od vzniku strategie uplynulo nemálo let, mnohé můžeme srovnávat (resp. vidět souvislosti, bez kterých nelze žádné dění pochopit)“.

Kromě popsaného příklonu k tzv. nové pravici a k tzv. kulturnímu marxismu, A. Dugin popsal, které strany mají být v euroasijském hnutí strategickými. A tady jsou:

National Democratic Party of Germany – NPD (zde), British National Party – BNP (zde),  Golden Dawn – Zlatý úsvit (zde), Jobbik, the Movement for a Better Hungary (zde) a National Front France (zde) .

Eurasianismu vpřed?

V souhrnu jde o země: Německo, Británie, Řecko, Maďarsko, Francie a v nich o strany, jejichž společným jmenovatelem jsou krajně pravicové a antisemitské postoje. Jak se v které ze zmiňovaných zemí dění vyvinulo či posunulo (Pegida v Německu, Farage v Británii, Syriza v Řecku, Viktor Orbán v Maďarsku, Marie Le Pen ve Francii),  či jak se eventuálně přidaly jiné země (a dnes mezi ně můžeme řadit i Spojené státy s D. Trumpem a S. Bannonem), nechám každému na posouzení. Co bych však zdůraznila za sebe je, že jde o plán, a to plán, který na pozadí neofašismu má zavést tzv. „kulturní marxismus“.

Ale pojďme dál k tomu, co měl/má neoeurasianismus podle teorií A. Dugina obnášet (resp. srovnávejme, co se už splnilo, co se plní a co se má splnit m.j. s cílem, že má vzniknout říše „Od Lisabonu po Vladivostok“).

V Evropě:

Německo by mělo získat faktickou politickou převahu nad většinou protestantských a katolických států, nacházejících se ve střední a východní Evropě. Kaliningradská oblast by mohla být vrácena zpět Německu (v knize se hovoří o vytvoření osy „Moskva-Berlín“).

Francie by měla dojít k vytvoření „francouzsko-německého bloku“ s Německem, protože obě země mají silnou anti-atlantickou tradici.

Spojené království by mělo být odříznuto od Evropy.

Finsko by mělo být absorbováno Ruskem. Jih Finska by měl tvořit republiku Karélie a sever Finska by se měl stát součástí oblasti „Murmansk“.

Estonsko by mělo připadnout do německé sféry vlivu.

Lotyšsko a Litva by měly mít  „zvláštní status“ .

Polsko by rovněž mělo mít „zvláštní status“.

Rumunsko, Makedonie, srbská Bosna a Řecko – „ortodoxní kolektivistický východ“ – by měly připadnout pod vliv „Moskvy jako Třetího Říma“ a odmítnout „racionálně-individualistický Západ“.

A teď důležité, k čemuž se později vrátím:

Ukrajina by měla být připojena k Rusku, protože UKRAJINA JAKO SAMOSTATNÝ STÁT S URČITÝMI ÚZEMNÍMI AMBICEMI PŘEDSTAVUJE OBROVSKÉ NEBEZPEČÍ PRO CELOU EURASII.

Na Blízkém východě a ve střední Asii:

Kontinentální rusko-islámské spojenectví je podstatou anti-atlantické strategie. Toto spojenectví má být založeno na tradičním charakteru ruské a islámské civilizace.

Írán je klíčovým spojencem –  v knize je používán termín „osa Moskva-Teherán“.

Arménie má zvláštní úlohu a bude sloužit jako „strategická základna“ a v této souvislosti je nutné vytvořit osu „Moskva-Teherán-Jerevan“, protože Arméni jsou Árijové, tzn. jsou totéž , co Íránci a Kurdi“

Ázerbájdžán by se mohl rozdělit anebo se stát součástí Íránu.

Gruzie by měla být rozložena na Abcházii a Sjednocenou Osetii a obě by měly být přičleněny k Rusku. Nezávislost gruzínské politiky je nepřijatelná.

Dále Rusko musí vytvořit „geopolitické šoky“ v rámci Turecka – toho lze dosáhnout použitím Kurdů, Arménů a dalších menšin.

Kavkaz se musí stát součástí ruského území, včetně východního a severního břehu Kaspického moře a ve Střední Asii pak Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.

Jak to má podle A. Dugina vypadat v USA a v jiných částech světa a také o tom, že základ jeho strany Eurasia má tvořit komunistická strana  – více ve zdroji zde.

Euroasianismus je projekt globalistů

Ač Dugin klade důraz na význam Ruska (a ruský patriotismus), ve skutečnosti je jeho projekt projektem globálním. Cílem jeho teorie má sice být restaurace velmocenské pozice Ruska, to však má být teritoriálně a duchovně spojeno s územím a mentálními archetypy Německa, Japonska a Íránu. Tato aliance má představovat opozici vůči silám USA, Velké Británie v Evropě, Číny v Asii a Turecku v muslimském světě. Na globální úrovni tuto konfrontaci vidí jako konfrontaci dvou neslučitelných forem civilizační orientace, která se už projevila ve formě rivality Ruské federace a USA a jejichž dlouhodobější koexistence je podle něj nemožná a nežádoucí. V jeho pojetí jde o „konečný apokalyptický konflikt“ mezi zeměmi „souše“ (striktně organizovaná autoritářská euroasijská část světa) a mezi zeměmi „moře“ (liberálně-demokratická, kapitalistická část světa).

V souhrnu euroasianismus vnímá jako globální dějinnou misi, která je alternativou ke stávajícímu procesu globalizace, představovaného Spojenými státy. A protože má jít o globální projekt, Dugin nepřipouští obnovení velmocenského postavení Ruska ve smyslu carského či sovětského impéria, ale Ruska mocného pouze v rámci jiného většího celku. Jinak řečeno – ruská národní idea by měla ustoupit ve prospěch nadnárodní, euroasijské ideje. V euroasianismu podle Dugina má totiž zásadní význam to, že popírá klasický etnonacionalismus a xenofobii a Eurasie podle něj představuje rasovou syntézu „bílých“ indoevropských Slovanů a „žlutých“ turkických národů.

Naprosto zásadním aspektem pak má být návrat k „pravé a autentické“ víře – k ruskému pravoslaví a případně i k šíitskému islámu (sunnitský islám podle něj ke proatlantickým elementem a z toho mimo jiné plyne i jeho volba Íránu jakožto mocnosti, která stojí na straně Ruska v jeho „historicko-vesmírné“ misi). V rámci Eurasie pak v souladu s popsanými charakteristikami chce vytvořit ideál „nového člověka“, impérium prosazuje jako jedinou přijatelnou formu politické organizace a v ní kult vůdce na způsob fašismu. V ekonomické rovině hledá „třetí cestu“, která by měla vzejít z kombinace ekonomického socialismu a politického konzervatismu.

Pokud jde o antisemitismus, vidí rozdíl mezi „dobrými“ Židy (ti, kteří jsou obyvateli Izraele a manifestují tak svou „specifičnost“) a „špatnými“ Židy (nadále žijí v diasporách a pokoušejí se být asimilováni majoritními kulturami).

„Sophia is ours“ – „Sofie je naše“

K této části je na místě připomenout, co A. Dugin myslel výrazem „Sophia is ours“. Jak už jsem zmínila výše, může jít o sofiologii, o novou víru, která usiluje o syntézu vědy, umění a náboženství a kromě jiného je spojována i s myšlením New age. Co je ale zajímavější, jejími zakladateli jsou ruští filosofové Sergej Bulgakov a Vladimír Solovjev a ty kromě toho, že spoustu času prožili v západních zemích, spojuje to, že oba byli obdivovateli marxismu. Ovšem s tou výhradou, že marxismus podle nich postrádal prvek víry – proto Sergej Bulgakov stvořil m.j. dílo „Od marxismu k idealismu“.  Spolu s dalšími 160 ruskými intelektuály utekl z Ruska, na pozvání prezidenta Masaryka přednášel i v Praze a až do konce svého života přednášel v Paříži. A jak můžeme vidět ve videu : „Direktiva A. Dugina: Sergej Bulgakov – Svatá Sofie“, tento „vylepšený“ marxista je velikým vzorem A. Dugina:

Výraz „svatá Sofie“ lze však v souvislosti s vírou vnímat ještě v jiném kontextu: „Svatá Sofie“ je chrám v Istanbulu (dříve Konstantinopol či Cařihrad), ležící na území Evropy i Asie, kde v červnu 2016 nechal Erdogan přemalovat všechny křesťanské symboly na islámské a z chrámu vytvořil mešitu, což tehdy velmi pobouřilo Řecko:

Jestli výrazem „Sophia is ours“ A. Dugin myslí jen oslavu S. Bulgakova a s ním oslavu tzv. „kulturního marxismu“ anebo oslavu islámu v chrámu „Svatá Sofie“, si netroufám soudit, je tady ale ještě třetí možný význam výrazu Sofia a opět spojený s Konstantinopolí, a to Moskva jako Třetí Řím. Tato teorie pochází z proroctví z roku  kolem 1524 velkoknížeti Vasiliji III., které říká: „Dva Římy padly, třetí stojí a čtvrtého již nebude.“ Šlo o to, že poté, co Osmani definitivně ukončili moc Byzantské/Římské říše se Ivan III. oženil s neteří posledního byzantského císaře Konstantina XI., která byla na Rusi nazývána SOFIE Palailogovna. Tím byl označen za definitivního a posledního pokračovatele křesťanského Říma. Moskevský panovník se tak měl navždy stát jediným ochráncem křesťanů na celé zeměkouli a souvislost s Konstantinopolí je m.j. v tom, že křesťanská Byzantská říše měla dvě hlavní města: Řím a Konstantinopol, po jejím pádu a po dobytí i Konstantinopole Turky v roce 1453 se třetím hlavním městem křesťanů stala Moskva.

Ať už to A. Dugin s výrazem Sofia myslí jakkoliv, má to souvislost s významem víry, která má dle mého posílit význam eurasianismu v neprospěch Západu.

Televizní kanál Konstantinopol/ Tsargrad  – pobočka Fox News

Je tady však další zajímavá věc. Jak už jsem několikrát zmiňovala, nevěřím vrchnímu poradci D. Trumpa S. Bannonovi nejen proto, že podle všeho byl do Bílého domu dosazen miliardářským scientologem R. Mercerem (a nepřipomíná sofiologie a její podobnost s New age i scientologii?), ale také proto, že stejně jako Dugin je i on zastáncem teorie o apokalyptické válce kontinentů, o vytvoření nového člověka, dokonce má být i obhájcem myšlenek Lenina a že tím vším i Bannon, stejně jako Dugin, pracuje v zájmech globalistů.

A narazila jsem na další věc. Poté, co se Duginovi rozpadla strana Eurasia a místo ní založil projekt Mezinárodní eurasijské hnutí  a poté, co byl za tichého souhlasu V. Putina po ukrajinském Majdanu vyloučen z Lomonosovy univerzity, založil ve stejném roce 2014 svůj vlastní tv kanál. Ten nese název Konstantinopol (Cařihrad) a co je nejzvláštnější, za jeho vznikem stojí kromě ruského oligarchy Konstantina Manofejeva také Američan Jack Hanick. Ten byl v roce 1996 jedním ze zakladatelů zpravodajského kanálu Fox News (patřícímu  mediálnímu magnátovi Rupertu Murdochovi) a kde působil 15 let. Od roku 2014 dohlíží na chod Duginova tv kanálu, který m.j. (a především?) vyrábí reportáže o Ukrajině, a to v proamerickém duchu, m.j. stojí za vytvářením obrazu o Strelkovovi (!)

Ukrajina, Strelkov – „vyrobeno USA“

Jack Hanick, spoluzakladatel Fox News, reportér a držitel dvou cen Award Emmy a od roku 2014 zakladatel Duginova tv kanálu Constantinopol/Cařihrad  (více plus video „Rusko je předurčeno Bohem, aby bránilo hodnoty USA“ – zde)

Když k tomu přidáme, že kanál Fox News vznikl jako protiváha CNN a že v současnosti je jedním z mála, se kterým D. Trump spolupracuje (zde D. Trump v rozhovoru pro Fox News, zde další) přes ruskou pobočku Fox News máme další důkaz o propojení A. Dugina a S. Bannona.

Krátké shrnutí:

Než se vrátím k Ukrajině, malé shrnutí toho, co jsem dosud popsala (a o čem jsem už psala v předchozích článcích) :

V současnosti globalisté ukončují globalizaci (unipolární vládu USA a jejich Pax Americana) a nahrazují ji budováním multipolárního světa – za tím účelem chtějí mít USA v izolaci, za stejným účelem rozkládají všechny ty velké celky, kterým ve skutečnosti chtěly velet právě Spojené státy  (TTIP, TIP, EU, NATO, média).

Jako protiváhu k dominanci Západu zavádějí euroasianismus, ideologii o spojení evropských a asijských národů, která má kořeny v době kolem roku 1920, tehdy však musela ustoupit ideologii VŘSR. Po neúspěchu VŘSR (Stalin) a po neúspěchu s ideologiemi komunismu, fašismu a liberalismu, byla myšlenka euroasianismu obnovena.

V rámci upřednostnění eurasianismu stěhují centrum světové moci do Číny – zásadní krok k tomu byl učiněn v březnu 2015 vznikem čínské banky AIIB (více zde), další jadernou dohodou světových mocností s Íránem v červenci 2015.

Základy euroasianismu – neoeuroasianismu však stále stojí na myšlenkách z 20. – 30. let minulého století, tzn. na fašismu a marxismu. Proto jako protiváha k dosavadnímu globalizovanému světu jsou podporovány národní zájmy jednotlivých zemí, a to až do podoby nacionalistické. Podpora těchto zájmů má v první fázi vést k rozpadu velkých celků, v další fázi však k vytvoření nových celků. V tomto směru byl zásadním bodem brexit, po kterém se Británie přidala na atlantickou stranu světu, dalším zásadním pak příchod D. Trumpa a jeho politika 1) odstavení zastánců Pax Americana 2) izolace USA a 3) vzor pro evropské země „Dělejte to jako já“

Po odchodu Británie a po rozpadu EU, který má dokonat Francie (frexit), se má Evropa 1) zcela vymanit z amerického vlivu, 2) stát se součástí eurasijské strany světa,  3) hlavní evropské mocnosti, představované Německem a Francií, se mají stát součástí Eurasie automaticky, země východní Evropy, tzn. ty, které kdysi spadaly do sovětské sféry vlivu, mají na výběr, jestli si zvolí spadat pod Německo anebo pod Rusko – ve finále totiž jak Německo tak Rusko mají být jen součástí NADNÁRODNÍHO projektu globalistů, Eurasie.

Zpět k Ukrajině

Jak už jsem zmiňovala výše, slovy Dugina  „Ukrajina by měla být připojena k Rusku, protože UKRAJINA JAKO SAMOSTATNÝ STÁT S URČITÝMI ÚZEMNÍMI AMBICEMI PŘEDSTAVUJE OBROVSKÉ NEBEZPEČÍ PRO CELOU EURASII“.  Dugin tím sice přímo neřekl, že nejlepší by bylo rozdělení Ukrajiny, ale v mnoha svých jiných článcích potvrdil, že rozdělení Ukrajiny je v zájmech globalistů. Za Majdan a fašizaci Ukrajiny sice kritizuje Spojené státy, stejně tak ale kritizoval Putina, že po Majdanu nevstoupil na Ukrajinu s armádou a nešel do válečného konfliktu (viz úvodní část rozhovoru z roku 2014 „Válka kontinentů právě začala“), což mělo za následek, že tehdy se jeho cesty s Putinem rozešly.

A zatímco Putin vsadil na Minské dohody (první z května 2014)  a vznik republik Doněcka a Luhanska, Dugin nepřestal tlačit na vznik samostatného státu Novorusija. Připomenu, že z pohledu Ruska jde o jihovýchodní část Ukrajiny a tedy tu, které by připadl Krym a s ním i vstup na Černé moře

V této chvíli si připomeňme, že podle představ A. Dugina se Rusko sice má stát velmocenskou zemí v rámci Eurasie ( a to především v náboženském smyslu a to spolu s Íránem), svou ruskou národnost však má potlačit ve prospěch nadnárodnostní eurasijské národnosti! Jinak řečeno – Rusko smí být mocné, ovšem nikoliv na způsob carského či sovětského impéria, ale pouze jako jedna ze součástí eurasijské strany světa. Logicky je problémem, že si Rusko přičleněním Krymu a tím vstupem na Černé moře, hledí své zájmy a že vznik Novorosije by tento problém vyřešil.

Jak píšu v úvodu, V. Putin v očekávání dalšího dění legalizoval doklady Doněcka a Luhanska, čímž se o krok více přiblížil institualizaci obou republik a oddálil vznik Novorosije, která naopak by byla cestou k oslabení Ruska.

Na toto téma by se dalo psát dlouho, ale nyní konečně k  tomu, proč právě po zvolení D. Trumpa očekávám gradaci dění na Ukrajině, resp. proč mě gradace dění nepřekvapuje.

Když si totiž všechno shrneme, tak po brexitu, po odklonu Turecka od USA (a od NATO), po příchodu D. Trumpa a jeho politiky izolace USA a po vymaňování se Evropy z amerického vlivu, je vše připraveno, aby se Evropa pod vedením Německa (a zřejmě v tandemu s Francií) přidala na stranu Eurasie a pomohla tak ukončit hegemonii atlantické strany světa – USA a Británie. Jediným problémem, na kterém momentálně všechno stojí, zůstává Ukrajina. Slovy A. Dugina – pouhého pěšáka ve válce kontinentů.

A tady se dostáváme k tomu, že bude-li Ukrajina vyřešena, projekt Euroasia se dostane do finále. A to finále bude znamenat konec americké hegemonie a izolaci USA se vším všudy, tzn. i s koncem dolaru jako světové měny. Naopak čím déle Ukrajina nebude mít řešení a bude v ní trvat chaos, tím déle bude projekt Eurasie brzděn a tím déle bude žít i americký dolar jako světová měna.

Čímž se dostáváme k tomu, proč ani D. Trump nespěchá s odstraňováním antiruských sankcí a dle mého, bohužel, i k tomu, proč D. Trump neprotestuje proti stěhování vojsk a zbraní NATO k ruským hranicím či k tomu, proč R. Tillerson Ukrajině právě vyjádřil podporu. A tím se dostáváme i k tomu, že přes A. Dugina mají Spojené státy kanál k tomu, jak informovat o dění na Ukrajině ve svůj prospěch – a když hledám obrázek k televiznímu kanálu A. Dugina, všude na mě vyskakuje Alex Jones a dokonce i se symbolem eurasijského kříže  (viz po zadání „A. Dugin tv tsargrad pictures“ zde).

Od Majdanu jde o rozdělení Ukrajiny, proti čemuž Putin vystupuje.  Podporou vzniku republik Doněcko a Luhansko  brání vzniku Novorusije, jejíž vznik je v zájmu Dugina (globalistů). Na rozdělení Ukrajiny proto měla pracovat už Obamova vláda, která ovšem svou roli nepochopila, proto byla její „mise“ ukončena a s dalším se čekalo na příchod Trumpa. A právě s jeho příchodem se dění dává do nového pohybu přesně v souladu s tím, jak s příchodem Trumpa má být ukončena hegemonie USA a moc předána Eurasii. Vším se ukazuje, že tento proces předávání moci nyní stojí už jen na Ukrajině a mým pohledem jde na Ukrajině o tři zájmy – o zájem Putina, aby zůstala celá, o zájem globalistů, aby byla rozdělena a o zájem USA, aby v ní trval chaos. A protože vyřešení Ukrajiny bude znamenat definitivní konec hegemonie USA, není vyloučeno, že i D. Trump se může na Ukrajině zachovat jako kobyla v koutě. V souhrnu proto nabývám přesvědčení, že kolem Ukrajiny bude stále více rušno.

Další rušnou oblastí podle mého stále bude i Blízký východ, tam mě ovšem překvapuje, že i příznivec Íránu a antisemita A. Dugin je stejně jako D. Trump a S. Bannon obhájcem Izraele. A tady mě napadá to, co mě napadlo už dávno – že totiž Izrael a Írán ve skutečnosti vůbec nejsou nepřátelé (ostatně, Abrahám se narodil v městě Ur – v Babylonu, který ležel na území dnešního Íránu).

A na závěr jedno velmi důležité PS:

Při seznamování se s názory A. Dugina jsem pochopila, proč V.V. Pjakin tolik nesnáší výraz „geopolitika“ a proč hovoří o patriotech a „patriotech“. A taky jsem pochopila, jak výraz „geopolitika“ posloužil A. Duginovi k tomu, aby sebe co by globalistu vyloučil a za globalisty mohl označit pouze státní elity USA (s Clintonovou v čele). Přitom skutečnost je taková, že A. Dugin je vrcholný globalista (a opakuji svůj názor, že S. Bannon s ním).

Další použité zdroje: zde, zde , zde

PS2: Pro úplnost A. Dugin o „vypouštění bažin“ (zdroj videa: oficiální stránky Dugina – v angličtině – zde)

-Pozorovatelka-  11.03.2017