Holandský establishment ukázal, jak se správně mává hadrem před očima voličů. Stačí sehrát divadlo proti Turecku a ukázat svaly Erdoganovi a vítězství je v kapse. Pozor na Robejška, Macrona, Sobotku i Babiše!
V Holandsku skončily parlamentní volby, které překvapivě vyhrál Mark Rutte a jeho vládnoucí Lidová strana. Z centrály Bruselu už se ozývají oslavné písně a bouchá šampaňské, protože Holanďané prý potvrdili, že chtějí pokrokovou politiku sjednocování Evropy, vylil si srdíčko Jean-Claude Juncker. Původně favorizovaný Geert Wilders a jeho strana získala jen 19 mandátů v holandském parlamentu, zatímco lidovci urvali 33 křesel, i když je to o 8 méně, než kolik získali minule [1]. Wildersova strana si polepšila, ale výsledek je zklamáním a my už víme, proč volby takto dopadly. Holandsko je země, které je velmi multikulturně a globalisticky prostoupené, a to už z historického pohledu. I když hrozba migrace a terorismu Holanďany děsí, jejich zkušenost s pro-národní politikou je naprosto minimální. Vládnoucí elity okolo lidové strany si pojistily vítězství ve volbách bravůrně sehranou divadelní scénkou, kdy provařený politik zavěšuje voličům bulíky na nosy způsobem, že mu za to ještě poděkují.
Holandskými lidovci účelově zinscenovaná diplomatická roztržka s Tureckem a silný odpor proti Erdoganovi přinesly Marku Ruttemu rozhodující body. Holandský volič viděl, že premiér vysílá ostré výroky proti muslimskému Turecku, proti Erdoganovi, že zakázal ministrům Erdoganovi strany přistát s letadlem v Holandsku, aby nemohli agitovat za změny turecké ústavy mezi tureckými krajany v Holandsku a na voliče to zabralo. Och, jak je statečný ten náš premiér, postavil se Erdoganovi, tomu despotovi, co chce z Turecka udělat islámskou republiku. To je správný politik, budeme ho volit, ne toho extremistu Wilderse.
Nedávno se Rutte s Erdoganem objímali, teď by si oči vyškrábali?
Přitom to není tak dávno, kdy Mark Rutte a Tayyip Erdogan rautovali chlebíčky, kaviár a chechtali se společně od ucha k uchu. To bylo v době, kdy Evropa a Turecko vyjednalo kšeft navracení vybraných uprchlíků z EU do Turecka za ohromný ranec unijních peněz. Všechno se zdálo sluncem zalité. Jenže potom přišel vloni na počátku léta pokus o státní převrat v Turecku. Američtí jestřábi se znepokojením sledovali Erdogana, který v Sýrii Američanům házel klacky pod nohy, turecká vojska bez požehnání Pentagonu vtrhla do severního Iráku, vstoupila do Sýrie a začala likvidovat kurdské jednotky, které Pentagon zoufale potřeboval v boji proti Bašáru Assadovi.
Současně s tím se Turecko i přes incident se sestřeleným ruským suchojem začalo znovu sbližovat s Ruskem. A proto americký Pentagon, bez souhlasu Baracka Obamy, provedl vojenskou operaci na sesazení Erdogana v Turecku. Operace skončila fiaskem a dala by se přirovnat k fiasku v Zátoce sviní v 60. letech minulého století na Kubě. Puč zafinancovaný z USA a ze zdrojů Pentagonu a CIA byl šitý horkou jehlou a nebyl dobře naplánovaný. Erdogan byl na dovolené v letním resortu na břehu Egejského moře a nebyl pučisty vůbec zatčen, což ukazuje na naprostou neschopnost provedení pučistické operace. Zřejmě se očekávalo, že nastane tzv. lavinový efekt, když malá skupina vojáků se odhodlá puč v Istanbulu a Ankaře spustit, ostatní generalita ztratí zábrany a k puči se připojí. V takovém případě by Erdogan neměl šanci na udržení moci. Jenže k tomu nedošlo. Generální štáb armády zachoval loajalitu Erdoganovi a my víme proč.
Američany koordinovaný puč v Turecku skončil fiaskem jako v Zátoce sviní
Turečtí generálové vědí, že po pádu Erdogana by se Turecko stalo loutkovou zemí USA. A generálové sice nemohou Erdogana vystát, ale sdílí s ním pro-národní turecké nacionální teze. Turecká generalita sleduje vlastní cíle a Erdogan potřebuje ke své ochraně mohutnou armádu, potřebuje na obranu Turecka velké ozbrojené síly a tudíž na armádě Erdogan nešetří. Co by se stalo, kdyby puč uspěl? Prvním krokem amerických elit by byl stejný proces, jako po roce 1989 v bývalých zemích Varšavské smlouvy. Dosazení loutkové vlády do čela země a rozpad, rozložení a rozebrání turecké armády na prvočinitele, likvidace obrany a vznik kompletní obranné závislosti země na USA, skrze NATO jako fíkový list.
Američané tak zase nepochopili, jak funguje regionální politika a teze řízení. A současné turecké politické odklánění od Evropy a od NATO je čistou ukázkou tureckých pro-národních tezí. Erdogan prosazuje takovou politiku, která je pouze ve prospěch Turecka. Nějaké cizí zájmy ho nezajímají a kašle na ně. Mohli bychom doslova říct, že Erdogan prosazuje politiku jako Trump, analogicky tedy Turecko na prvním místě. Erdogan po potlačeném puči začal provádět mohutné čistky, především v řadách turecké justice, policie a armády. Tvrdě si došlápl na evropské neziskovky, které z Turecka záhy po nezdařeném puči utekly.
Globalisté připravili na členské země EU zkoušku
Evropská unie se tak dívá na Turecko jako na nepřátelský a antiglobalistický element v Evropě, ovšem to by byl zásadní omyl. Brusel nepochopil, že Turecko se odpoutává od EU, protože je to v plánu globalistů v rámci institucionálního řízení CDR (dobývej, rozděluj a panuj). Turecko se má podle globalistů islamizovat a stát se ventilem pro nasunování islámu do Evropy, ovšem tento ventil nemá řídit Brusel, ale nadnárodní globální elity, které se rozhodly projekt EU zbourat a na jeho troskách vybudovat koncept Nové Evropy. Mark Rutte zjevně pochopil, že jeho vítězství v Holandsku má pomoci Německu vytvořit základy a pilíře nového útvaru v Evropě, projektu Das neue Europa, tedy vize konceptu Evropské federace.
Muž jdoucí na popravu si sám plyn do plynové komory nepustí. Proto není z pohledu globalistů žádoucí, aby si sama Evropa a Brusel reguloval příliv islámu do Evropy, ventil musí proto regulovat někdo jiný, mistr popravčí. A budou to globalisté. Plán je nastavený zcela jasně: Nová Evropa bude vytvořena ze zemí, které v roce 2017 ve volbách prokáží, že chápou a rozumí vyšším procesům řízení. Je to zkouška od globalistů. Zkouška spočívá v tom, že politici musí prokázat, že rozumí rozdílu mezi fascia systémem a independentním systémem institucionálního řízení, vysvětlení pojmů v článku zde. Musí prokázat, že chápou, že EU nemůže setrvat v současné podobě, že se musí zbourat (asanace) a znovu postavit, ale na jiných základech. Musí prokázat, že chápou, že vznik Nové Evropy je jediným možným výsledkem globalistických procesů. Musí prokázat, že chápou, že exity a odchody některých zemí z EU jsou součástí plánu, a že ty země budou řízeny jinak, ne fasciálně a integračně (svazkově, centrálně), ale independentně a dezintegračně (skrze odchody z velkých spolků, skrze vnitřní rozpory ve společnosti, skrze rozdělení společnosti, viz. Británie, kde národ je rozdělený půl napůl po Brexitu, viz. USA, kde země je rozdělená voličsky půl napůl po zvolení Trumpa).
Globalizace není jen o budování, ale také o bourání projektů
Odpůrci globalizace, kteří použijí systém CDR a odtrhnou se od fasciálních projektů jako je EU, se dostanou pod vliv jiných mechanismů vyšších procesů řízení. Takové země budou řízeny poněkud jinými způsoby a bude to ochrana zcela zásadních cílů globalistů:
- Odpadlé země nesmí globalistickým projektům škodit, i když se na projektech „zatím“ nepodílí
- Odpadlé země budou rozkládány zevnitř, aby odpor proti globalizaci ochabl a nakonec padl
- Odpadlé země budou vedeny k rozkladu na menší státní útvary, které globalisté lépe ovládnou
A přesně tato CDR pravidla globalisté dodržují. Nejprve rozbili SSSR. Potom chtěli rozbít Rusko, viz. Čečensko, Dagestán, Ingušsko, nestabilita Kavkazu a podporování muslimských teroristů proti ruské armádě. Stejný proces probíhá nyní v USA. Snaha globalistů o odtržení Kalifornie, Hawaiie a dalších států od USA. Nově chtějí rozbít Velkou Británii po Brexitu a odtrhnout Skotsko a poté ho připravit pro vstup do Nové Evropy. Výsledek voleb v Holandsku ukázal, že lidovci v zemi tulipánů zkouškou globalistů prošli a chápou, že jediná cesta globalistů je nyní Evropská federace a management migrace skrze turecký chalífát. Ten teď hraje roli býka a zkouška globalistů spočívá v tom, že politici musí dokázat, že chápou, že býk nesmí být zabit, ale musí vzít do ruky červený hadr a díky bravurnímu tanci toreadora přesvědčit davy vlastních ovčanů, že politik je schopný bojovat s býkem (a potažmo s voliči) obyčejným kusem hadru. Protože roztržka Holandska s Tureckem přesně takovým hadrem a tanečkem s býkem před voliči je. Pokud toto politik před vlastními občany nezvládne, jeho země nebude přijata do projektu Nové Evropy. Je to vstupní test prokazující kontrolu vlastního obyvatelstva.
Musím varovat, že přesně tento model bude použit i ve volbách v ČR na podzim. Už nyní vidíme stranu pana Robejška, která se staví do jakési role odporu proti migraci, zatímco za jeho stranou stojí kapitál globalistické společnosti Penta. Stejně tak do stejné role toreadora s červeným hadrem, který bojuje naoko proti migraci, je Milan Chovanec a jeho parťák Bohuslav Sobotka. Jejich tancování proti migrantům na voliče funguje. Přitom to byli oni, kteří od roku 2014 v souladu s Německem koordinují pomoc migrantům, vyčleňují miliardy korun na podporu migrantů, převádí českou armádu pod německé velení, ministra kultury tolerují, že jezdí do Norimberku na Sudetoněmecké slavnosti atd. Stejně tak ve Francii kandidát na prezidenta Emmanuel Macron mluví o nutnosti tvrdého postupu proti Erdoganovi a řízení migrace. Na voliče to bude fungovat. A pozor, ve Francii vypukl další false flag, střelba na škole [2] a v dubnu jsou ve Francii prezidentské volby, připravujeme článek o útoku.
Islámský býk v ulici je smrtelně nebezpečný v tom, že nikdy nechodí sám. Scénka s toreadorem spočívá v okouzlení davu čumilů. Jenže proti stádu býků toreadorovi nepomůže ani deset červených hadrů. Volič si musí uvědomit, že nesmí volit komedianty a politické cirkusáky typu Rutte nebo Sobotka, ale musí volit alternativně a skutečně pro-národně. Protože Rutte měl svého Erdogana, Sobotka bude mít svůj odpor proti povinným kvótám a Babiš bude mít odpor proti všem, kteří podle něj „kradnou a jenom on maká“. Pokud voliči skočí na tato cirkusová čísla s rádoby pro-národními postoji provařených politiků, nedopadne to dobře a ČR bude směřovat do náruče Německa a Nové Evropy.
-VK-
Šéfredaktor AE News