Saúdská Arábie dala Kataru ultimátum – akce „Katar“ pokračuje aneb „ISIL je mrtvý, ať žije ISIL“? A Ramadán a Slunovrat
Před deseti dny jsem v článku zde psala o tom, o že když vzápětí po návštěvě D. Trumpa na Blízkém východě, kde vyzval k vytvoření sunnitské koalice, došlo pod vedením Saúdské Arábie k „náhlé a nečekané“ izolaci Kataru, o které se D. Trump chlubil, že je to jeho zásluha, D. Trump tím splnil úkol Globalistů (GP). Pointou článku totiž bylo, že zájmem Globalistů (GP) v současnosti je: 1) Posílit roli Íránu, tzn. šiítského vlivu, k čemuž má posloužit propojení katarských uhlíkových zdrojů s íránskými, čímž v regionu vznikne energeticky nejmocnější komplex. A 2) Přiřazením Kataru k Íránu a Rusku (k zemím, které se za Katar postavily a okamžitě mu nabídly – spolu s Tureckem – pomoc potravinovou a v případě Turecka i vojenskou) má vzniknout informační pole, že podporou Kataru, který byl D. Trumpem označen za teroristickou zemi nejvyššího stupně, jsou Írán a Rusko stavěny na do pozice teroristických zemí.
A to vše že má souvislost s tím, že Islámský stát oficiálně končí, zatímco nový teroristický nepřítel je vytvářen. A že když zájem Globalistů (GP) shrnu, tak D. Trump jednou ranou položil základní kámen hned pro dva jejich zájmy – 1) přiřadil Katar k Íránu (a pro tento případ bude nebezpečí terorismu informačně snižováno) a 2) přiřadil Katar k Rusku (a pro tento případ bude nebezpečí terorismu zvyšováno). A pro tento zájem může Katar posloužit na způsob Černého Petra mezi Íránem a Ruskem a způsobit to, o co v současné fázi Globalistům (GP) jde především: v žádném případě nedovolit spojenectví šíitů a Ruska, tzn. Íránu a Ruska.
Že celá akce má na straně jedné posílit vliv Íránu, ale na druhé že je skutečně namířena proti Rusku, mi následně potvrdil komentář V. Pjakina z 12. června, kde m.j. říká: „Jde o využití Kuvajtského scénáře k poškození Ruska.“
Jak se bude situace vyvíjet (a nakolik si D. Trump uvědomuje, čemu posloužil), to je dle mého v chodu, resp. na tom se dále pracuje. Ale že věci v chodu jsou, to potvrzují události, ke kterým došlo už za pár dnů po spuštění akce „Katar“, tzn. v těchto dnech. A ty se týkají toho, že ISIL tak, jak jsme jej znali zřejmě skutečně končí, ale že současně je nový ISIL (ač se možná bude jmenovat jinak) vytvářen. Což nelze pojmenovat jinak, než parafrázovaným „ISIL je mrtvý, ať žije ISIL“
Vůdce ISIL je mrtvý
Ruské letectvo při náletu na poradu vedení Islámského státu zřejmě zabilo vůdce této teroristické organizace abú Bakra Bagdádího. Oznámilo už v 16. června ruské ministerstvo obrany s tím, že smrt vůdce ověřuje. Irácké zpravodajské služby zprávu přijaly s opatrností.
V podobném duchu se vyjádřil také Sergej Lavrov, podle něhož Rusko zatím nemá stoprocentně potvrzeno, že je Bagdádí skutečně po smrti.
Nálet podnikly stíhací bombardéry Su-35 a Su-34 ještě v noci na 28. května na jižním předměstí syrského města Rakka, které je baštou džihádistů. Stalo se tak poté, co ruské síly v Sýrii získaly informace, že se na místě plánuje schůze vedení IS, uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Dodalo, že při desetiminutovém náletu přišli o život další vysocí pohlaváři IS, jakož i tři desítky polních velitelů střední úrovně a až tři stovky bojovníků IS z tělesné stráže vedení. O náletu ruské síly předem informovaly Spojené státy, uvedla armáda.
Hořící portrét abú Bakra Bagdádího na demonstraci šíitů (ilustrační snímek z června 2017)
V posledních letech bylo několikrát ohlášeno Bagdádího zabití či zajetí, ale nakonec se tyto zprávy nepotvrdily. Pokud se však tato zpráva potvrdí, jednalo by se o jednu z nejtvrdších ran pro samozvaný chalífát, který bojuje o udržení zbývajících dobytých území, napsala agentura Reuters. „Myslím si, že pravdivost této informace se blíží 100 procentům. K naší jistotě, že byl zabit, přispívá také to, že IS ho (Bagdádího) zatím nikde neukázal,“ sdělil Ozerov (zdroj zde).
ISIL vyhodil do povětří mešitu, ze které jeho vůdce v roce 2014 vyhlásil vznik chalifátu
Radikálové z teroristické organizace ISIL ve středu 22. června vyhodili do povětří slavnou mešitu an-Núrí v iráckém Mosulu, z níž v roce 2014 lídr IS abú Bakr Bagdádí vyhlásil chalífát na dobytých územích v Iráku a Sýrii. S odvoláním na irácké armádní zdroje o tom informují zahraniční agentury. IS vzápětí obvinil ze zničení mešity letoun americké armády, která iráckým vládním jednotkám v boji pomáhá. Mluvčí mezinárodní koalice proti IS vedené USA to ale podle agentury Reuters popřel.
„Naše jednotky postupovaly vpřed ve starém městě. Když se dostaly asi 50 metrů od mešity an-Núrí, IS provedl další historický zločin a vyhodil do povětří mešitu an-Núrí a její minaret,“ uvedl v prohlášení generál Adal Amír Jaralláh, který velí iráckým jednotkám.
„Zničení historické mosulské mešity an-Núrí, z níž v roce 2014 lídr Islámského státu abú Bakr Bagdádí vyhlásil chalífát na dobytých územích v Iráku a Sýrii,je oficiálním přiznáním porážky této radikální organizace“ – uvedl irácký premiér Hajdar Abádí v prohlášení, z nějž citovaly světové agentury.
Mosul je poslední baštou IS v Iráku, v Sýrii pak je jejich poslední větší pevností město Rakka, o nějž se už také vedou urputné boje. IS, který v roce 2014 ovládal značná území v Iráku a Sýrii, v posledních měsících utrpěl citelné ztráty.
Ultimátum pro Katar
Současně s těmito zprávami přišlo i další ultimátum pro Katar. Saúdská Arábie a další země předložily Kataru seznam požadavků, který Katar obdržel prostřednictvím Kuvajtu a na jejich naplnění dostal deset dní. Na seznamu je požadavek na uzavření íránských diplomatických misí a vyhoštění členů íránských revolučních gard, stejně jako zrušení společných vojenských operací. Dále přerušení styků s organizacemi jako je Muslimské bratrstvo, Islámský stát, Al-Káida a Hizballáh. Kromě uzavření Al-Džazíry také uzavření všech dalších médií financovaných Katarem, což jsou servery Middle East Eye a Al-Arabi al-Džadíd, stejně jako stanice Arabi21.
Dalším požadavkem je ukončení vojenské spolupráce s Tureckem, ukončení podpory jednotlivců i organizací, které Saúdská Arábie a její spojenci řadí k teroristickým, vydání teroristů a hledaných osob, ukončení zásahů do vnitřních záležitostí kritizujících zemí, ukončení spolupráce s disidenty ze Saúdské Arábie a jejích spojenců.
Dále zaplacení kompenzací za škody a lidské životy dotčené katarskou politikou v minulých letech. Katar má s ostatními státy z oblasti Perského zálivu navázat vojenskou, ekonomickou i sociální spolupráci. Pokud na tyto požadavky do deseti dní nepřistoupí, pak seznam pozbude platnosti.
Mluvčí katarské vlády Sání se k požadavkům vyjádřil, že jsou nerozumné a nerealizovatelné, americká vláda slovy mluvčího Bílého domu Seana Spicer označila spor mezi Katarem a jeho blízkovýchodními sousedy za rodinnou záležitost. „Věříme, že jde o rodinnou záležitost, kterou by země měly vyřešit,” prohlásil Spicer s tím, že se Spojené státy mohou pokusit pomoci v řešení situace (s použitím zdrojů zde, zde).
„ISIl je mrtvý, ať žije ISIL“
Za pozornost v tom stojí, že nikde žádný zdroj neuvádí, co se stane, když Katar na požadavky ultimáta nepřistoupí. A tím to vypadá, že se nestane vůbec nic a to z jednoduchého důvodu: to hlavní, co ultimátum má splnit, se právě stalo – že totiž nedávno vyvolané informační pole, že Katar je teroristickou zemí číslo jedno, bylo pouze posíleno, a to přesně v souladu s tím, že zatímco jedna teroristická organizace končí, současně je nová vytvářena. A zopakuji, co jsem napsala výše – ta nová má zahrnovat Rusko.
Leden 2016, z iniciativy Kataru V. Putin v Kremlu přijal šejka Tamim Bin Hamad Al-Thani
Shrnutí
Není dnes tajemstvím, že ISIL byl uměle vytvořeným nástrojem, a to především k překreslení hranic Blízkého východu (poprvé jsem o tom psala v roce 2014 v článku „Sedm zemí do pěti let„), přičemž na začátku téměř nikdo – a už vůbec ne Spojené státy – nechápal, že rozbombardování Blízkého východu, započaté Kuvajtem, nemá sloužit k upevnění moci Spojených států, ale naopak k ukončení americké moci, a to celosvětově, proto obzvláště na Blízkém východě, na kterém jejich moc stojí (petrodolar). Ve své nevědomosti, tzn. v roli pouhého policajta světa, který pouze plnil úkoly, ač mu k tomu byl dlouho ponechávám pocit, že současně je i vládcem světa (a že unipolární svět Pax Americana má být finální podobou fungování světa) Spojené státy vytvořily nástroj jménem ISIL. Ten poté, co splnil svou roli – hranice překreslil tak, aby blízkovýchodní energetické zdroje byly pod správou Íránu (a Číny) je likvidován stejně, jako Spojené státy a jako jejich hlavní blízkovýchodní spojenci (Saúdská Arábie, Turecko).
Pragmaticky vzato, každá ze zúčastněných zemí si v dění hlídala své zájmy (a že je to na Blízkém východě pořádný chaos!), ale až s odstupem času (a tím z vyšší perspektivy) lze vidět, jaký globální scénář se ve skutečnosti odehrával – a nadále odehrává. A jeho hlavním současným výsledkem je 1) téměř hotové přestěhování světové moci do Číny, 2) na Blízkém východě předávání moci šíitským zemím před sunnitskými (Íránu místo Saúdské Arábie) a 3) trvající tažení proti Rusku (zde je aktuální „projekt Astana“, který ve velkém souvisí m.j. s Gruzií, která se má stát dalším členem NATO, resp. budoucí Evropské armády).
Jediným, kdo se v tomto scénáři Globalistů (GP) orientuje, je Rusko, což potvrdilo především vstupem do Sýrie („jestli draka neizbežna…“) a nově potvrzuje tím, že k účasti v Sýrii vyzvalo Kazachstán (!) a Kyrgyzstán – zdroj zde, zde – což je podobný majstrštyk jako v případě Sýrie, protože Globalisté (GP) s oběma zeměmi počítají jako s protiruskými. A já bych řekla, že to m.j. je i ruská odpověď na antiruskou léčku Globalistů (GP) s Katarem. A aby nebylo málo, Rusko má nakročeno i k pomoci Kurdistánu k získání jeho nezávislosti – zdroj zde.
Dodatek „pod čárou“
V těchto dnech je na obloze tma, žádný Měsíc není vidět, protože je ve fázi novoluní, tzn. v zákrytu se Sluncem (tzv. konjunkce). Pro západní svět nic významného, pro islámský (ale i židovský) svět však vždy významná událost a zcela mimořádná pro devátý měsíc islámského kalendáře Ramadán, který je oslavován jako měsíc narození proroka Mohameda. Protože islámský kalendář se řídí fázemi Luny (lunární kalendář), Ramadán je svátkem pohyblivým a ve srovnání s naším kalendářem se jeho začátek a konec různí. To hlavní, co musí být vždy splněno je trvání „od novoluní k novoluní“, přičemž nový srpek světla musí vždy být vidět pouhým okem.
V letošním roce začátek připadl na 25. květen a konec na 24. červen. Bylo možné očekávat, že v islámském světě v tomto období dojde k nějakým významným událostem (a za takovou je možné letos považovat pokus o teroristický útok přímo v Mekce, který se Saúdské Arábii podařilo zmařit – více zde), v letošním roce to však mohlo mít nějakou významnou souvislost i se západním světem, tzn. se západním kalendářem, který se řídí pouze „pohybem“ Slunce (solární kalendář).
A to proto, že letos se stala taková věc, že poslední tři dny Ramadánu, tzn. dny, kdy na obloze žádná Luna není a opět se na její nový srpek čeká, začaly v den, kdy západní svět oslavoval letní Slunovrat – 21. června.
Den letního Slunovratu je dnem, kdy severní polokoule zažívá nejdelší den a nejkratší noc. Což ale jinak řečeno není nic jiného, než že návrat světla, započatý o zimním Slunovratu a jeho následný nárůst v neprospěch tmy, započatý o jarní rovnodennosti, dosáhl svého vrcholu. Ať už to vnímáme či nikoliv, po letním Slunovratu už žádný ještě delší den nenastane, ale naopak světla začne ubývat. A jestli máme symboliku letního Slunovratu shrnout do několika slov, pak jsou to slova: „Konec růstu“.
A tato slova už nějaký čas můžeme slýchat ze všech stran, ač ponejvíce v takových formulacích, jako „udržitelný růst“. A nejsymboličtěji zazněla z Číny v den, kdy tam šéfka MMF Lagardeová v březnu 2015 pronesla projev u příležitosti zahájení činnosti čínské AIIB, což byla událost, která zásadním způsobem stěhovala centrum světové moci na Východ, zatímco vliv Západu ukončovala (viz „Konec amerického impéria, svět se přestěhoval do Číny„). Jinak řečeno: Západ a jeho americká filozofie „nekonečného růstu“ je od té doby naplno nahrazována Východem a jeho filozofií „udržitelného růstu“ (a je namístě zde zmínit symbol Východu „Jang a Jin“, který je dokonalým zobrazením toho, že „žádný strom neroste do nebe“ – symbol, který jsme mohli vidět např. v ceremoniálu k otevření Gothardského tunelu – a dále zmínit, že i Čína se řídí lunárním kalendářem).
A ve dnech 21.-24. června letošního roku se nám sešly dvě symboliky:
1) Letní slunovrat – „Konec růstu“, symbolický především pro západní společnost, která se řídí solárním kalendářem
2) Novoluní a s ním tři dny temnoty před novým srpkem světla – tma a „Nový začátek, obojí symbolické především pro východní svět: pro muslimský konec Ramadánu, kterým byla posílena víra a nový počátek jejího dalšího šíření, pro Čínu čas trpělivého čekání a další krok k novému počátku.
„Jak nahoře, tak dole“ a o popsané nebeské symbolice lze říct, že se „dole“ potvrdila jak pro západní, tak pro východní část světa. Vezmeme-li to totiž tak, že pro západní svět měl letošní Slunovrat jako nikdy dříve symbolizovat konec růstu, tak se znova musíme na ISIL podívat jakožto na nástroj Západu, který věřil, že přes něj bude zajištěn především nekonečný-nekončící růst Spojených států. Když se objevily ruské zprávy, že byl zabit vůdce ISIL, už to bylo na pováženou (ač oficiálně Spojené státy vypsaly odměnu na jeho dopadení), když však ISIL vyhodil do povětří mešitu, ze které jeho vůdce v roce 2014 vyhlásil vytvoření chalifátu, svět obletěla zpráva, že tím ISIL uznal svou porážku.
Když se dále podíváme na datum, kdy byla mešita zdemolována, bylo to 21. června, tzn. v den letního Slunovratu! A tím to letos bylo současně v den, kdy z oblohy na tři dny zmizela Luna a kdy obzvláště pro Ramadán začaly jeho poslední tři dny. Ale to není celé – když se totiž podíváme, kdy vůdce ISIL ze zmiňované mešity v roce 2014 vytvoření chalifátu vyhlásil, tak to bylo 29. června – a na ten den tehdy připadl začátek Ramadánu, viz tabulkový přehled:
Termíny Ramadánu od roku 2010:
Rok 2010 začátek: úterý 12.08. konec: pátek 10.09.
Rok 2011 začátek: pondělí 01.08. konec: úterý 30.08.
Rok 2012 začátek: sobota 21.07. konec: neděle 19.08.
Rok 2013 začátek: středa 10.07. konec: úterý 08.08.
Rok 2014 začátek: neděle 29.06. konec: neděle 28.07.
Rok 2015 začátek: úterý 18.06. konec: pátek 17.07.
Rok 2016 začátek: pondělí 06.06. konec: úterý 05.07.
Rok 2017 začátek: pátek 26.05. konec: sobota 24.06.
Zkrátím to: V událostech, ke kterým došlo za současné nebeské symboliky, vidím mnohem hlubší vzkaz, než v případě podobných událostí jindy. Ba co víc, jak akci „Katar“, tak (zatím sice nepotvrzenou ) smrt vůdce ISIL a k tomu zboření mešity v Mosulu, nepovažuji za události náhodné, ale za události naplánované těmi, kteří se řídí především nebeskou symbolikou a jako vzkazy těm, kteří se v tomto řízení orientují (jsou tzv. „zasvěcení“). Přeložit se to pak dá i tak, že s koncem ISIL definitivně končí dominantní role USA ve světě, udržována především přes blízkovýchodní spojence – a tím i nekonečný růst, zatímco dominance Číny a s ní Íránu nabírá na síle a s nimi i tzv. udržitelný růst. A že pro Rusko v tom pořád platí: „Rusko, nedej se“, protože o co jde odjakživa a v současnosti obzvláště, to jsou ruské přírodní zdroje. Tak tolik krátce Dodatek „pod čárou“.
-Pozorovatelka- 25.06.2017