Hormúzská krize: Americká armáda zahájila evakuaci zaměstnanců ambasády z Bagdádu a z konzulátu v Irbílu, německý Bundeswehr pozastavuje svoji misi v Iráku, Holandsko se připojilo před několika okamžiky! Irácké bezpečnostní složky prý již nejsou schopny garantovat americkým a západním spojencům v zemi ochranu! Američanům prý hrozí bezprostřední útok! Mike Pompeo se v Bagdádu dozvěděl, že Irák neposkytne USA své území pro případný úder proti Íránu!
Americké ministerstvo zahraničí ve spolupráci s Pentagonem právě v těchto okamžicích koordinují evakuaci personálu americké ambasády v Bagdádu a konzulátu v kurdském Irbílu na severu Iráku. V budovách zůstanou pouze zaměstnanci ostrahy a námořní pěchoty, jejichž úkolem je ostraha objektů. Vydávání víz občanům Iráku je s okamžitou platností pozastaveno [1]. Evakuace probíhá ve chvíli, kdy Bagdád bleskově navštívil americký ministr zahraničí, který se od svého protějšku dozvěděl, že irácká vláda neposkytne americké armádě území Iráku pro případné zázemí americké armády při vedení bojových operací proti Íránu. Podle amerických médií se však Mike Pompeo dozvěděl, že irácká vláda již není schopna poskytovat americkým diplomatickým zastoupením nezbytnou ochranu.
Podle tajný služeb prý hrozí bezprostřední útok proti americkým cílům v Iráku, včetně pokusů o únosy amerických zaměstnanců ambasád a konzulátů. Alespoň takové je oficiální zdůvodnění amerického ministerstva zahraničí pro média. Jenže celé to bude úplně jinak a veřejnosti se neříká pravda. Ihned po zahájení evakuace amerických diplomatů oznámila německá vláda, že Bundeswehr v Iráku s okamžitou platnosti pozastavuje výcvik irácké armády a zastavuje svoji operativní misi v Iráku [2]. Berlín zatím neoznámil, že by začal vojáky stahovat, ale pouze jde o zastavení činnosti Bundeswehru v Iráku. A před malým okamžikem se k Německu připojilo i Holandsko, které v Iráku rovněž pozastavuje svoji alianční misi v rámci NATO.
Za útokem na americkou ropu v saúdských tankerech prý stojí v pozadí Írán
Situace v regionu eskaluje od minulého týdne poté, co Saúdská Arábie oznámila, že někdo poškodil v Hormúzském průlivu její tankery [3] a o několik dní později Rijád oznámil, že někdo zaútočil bezpilotními drony na jednu ze saudskoarabských ropných rafinérií [4] a těžce ji poškodil. Údajně se mělo jednat o povstalce z Jemenu, kteří bojují proti vměšování se Saúdské Arábie do občanské války ve své zemi. Nicméně americká vláda za tyto útoky na tankery a ropnou rafinérii viní Írán, který podporuje v Jemenu hútské povstalce. Hútiové jsou údajně podporování Íránem, protože bojují v Jemenu proti vládě, která je pro-americká a pro-saúdská.
Evakuace USA znepokojila některé politiky v EU, kteří vyjádřili znepokojení nad tím, že by Washington mohl jít do války proti Teheránu a vyzvali Evropu, aby tomuto výsledku zabránila. “USA jsou připraveny na válku s Íránem, “ varovala vůdkyně levicové strany Die Linke v německém parlamentu Sahra Wagenknecht. Vyzvala ty, kteří chtějí zachránit mezinárodní mír a íránskou jadernou dohodu, aby dali jasně najevo, že jsou proti těmto válečným plánům, svévolným sankcím USA a používání amerických vojenských základen v Evropě v potenciální válce s Íránem.
Válka s Íránem je ve skutečnosti plánována jako válka s Čínou, ale bez jediného výstřelu na čínského vojáka
Největší hrozbou se přitom zdá být John Bolton, bezpečnostní poradce Donalda Trumpa. Právě z jeho okolí unikla před dvěma dny do médií v USA informace, že americký Pentagon chystá vyslat do Perského zálivu 120,000 vojáků [5], kteří budou součástí kontingentu pro pozemní útok na Írán. Donald Trump informaci vzápětí kategoricky popřel, že nic takového se nechystá, ale současně dodal, že pokud by k tomu došlo, bylo by to mnohem více vojáků, než kolik uvedly noviny The New York Times s odkazem na zdroje z blízkosti poradců Donalda Trumpa. A je téměř veřejným tajemstvím, že jde o informace od Johna Boltona, který je považovaný za největšího válečného jestřába v blízkosti amerického prezidenta. Situace se ale od minulého týdne zhoršila. Už to není jenom teoretická možnost, začíná to být realita.
Útok na saúdské tankery je potřeba vnímat v jiném kontextu. Je to útok na americkou ropu a na americký petrdolar. Vystřelit raketu z dronu na rafinerii nebo poškodit tanker, to nelze chápat jako útok na Rijád, ale jako útok na americkou bezpečnost, která se opírá o saúdskou ropu a především o petrodolar, který je na této ropě postavený. Proto evakuaci zaměstnanců amerických diplomatických úřadů je potřeba vnímat v souvislosti s hrozbou vypuknutí vojenského konfliktu, protože záminky pro tento konflikt již byly vyrobeny, poškození tankerů a rafinérie v Saúdské Arábii. Pentagon přesunul do Saúdské Arábie letku bombardérů B-52 a do oblasti míří letadlová loď. Bude to znít krutě, ale čím méně pravděpodobnější je úspěch pučistů ve Venezuele, tím pravděpodobnější je úder na Írán.
Nejde o to vyhrát válku v Íránu, ale prodlužovat ji tak dlouho, jak to jen bude možné, aby íránská ropa netekla do světa, tzn. do Číny
John Bolton nedávno prohlásil, že Čínu nelze porazit v Pekingu, ale pouze v Teheránu. A jak Mike Pompeo, tak i John Bolton chtějí provést změnu režimu v Íránu a odstranit vládu ajatolláhů v zemi. Taková válka by se nedala vyhrát, stal by se z ní dlouhodobý konflikt, ale přesně o to ve skutečnosti jde. Již v minulosti John Bolton mluvil o tom, že pokud bude Írán ve válce, nebude moci Čína počítat s íránskou ropou.
A právě íránská ropa je krví dnešní čínské ekonomiky. Osm z deseti čínských aut jezdí na íránskou ropu, protože je nejlevnější a leží nejblíž. Logika věci je naprosto děsivá: Cílem válečných jestřábů není vyhrát válku v Íránu, ale udržet válku v běhu tak dlouho, dokud to bude možné, aby čínská ekonomika byla maximálně poškozena. O podobné koncepci války s Čínou bez účasti Číny se hovořilo i na nedávné konferenci think tanku CFR, kde se probírala zranitelnost čínské moci ve vztahu ke zdrojům ropy.
Pokud by propukla válka NATO s Íránem, protože USA by do toho šly se svými fíkovými lístečky z Evropy, potom by jako první byly zničeny íránské ropné věže a rafinérie. Konec exportu íránské ropy, to by bylo hotovo hned první den amerických náletů. Čína by tak měla obrovský problém. Musela by honem rychle najít jiný zdroj ropy.
Nabízí se Venezuela, ale ta je také nestabilní a rozvrácená v občanské válce, přesně podle doktríny Johna Boltona, že cílem není války vyhrávat, ale udržovat je v chodu, aby země zůstávaly rozvrácené a ropa nepodložená petrodolarem aby z těchto zemí netekla. Je to tak jednoduché a logické. I když se podaří Číně nakoupit ve Venezuele ropu, transport bude velmi bolestivý a nákladný, protože Venezuela leží na druhé straně světa ve vztahu k Číně. Co ušetří Čína na ceně za nákup ropy, to naopak utratí za náklady na dopravu tankery z opačné strany světa.
Čína se bez íránské ropy ekonomicky propadne, bude muset omezit i výdaje na čínské zbrojení
Takže logickým náhradním řešením se stává nákup ropy z Ruska. Jenže, to má velký politický přesah. Rusko je strategickým rivalem Číny a ne nezbytně partnerem. Nakupovat ropu od Ruska by obrovsky posílilo ruskou ekonomiku, ale ze strategického hlediska to není v zájmu Pekingu, a kdyby Peking chtěl, už dávno by obrovská kvanta ruské ropy kupoval, ale zatím tomu tak není a ruská ropa představuje v Číně jen zlomek spotřeby. Peking raději kupuje ropu od Íránu a také od Saúdské Arábie a v neposlední řadě v Libyi, kde ovšem v poslední době čelí Čína hrozbě ze strany armády generála Haftara, který chce čínské těžaře z Libye vyhnat a naopak pozvat do země americké těžební společnosti. Haftarova schůzka s ředitelem společnosti Shell minulý rok v listopadu v New Yorku by byla na extra článek v této problematice.
Válka s Íránem tak nemá mít za cíl vítězství, ale naopak uvržení země do dlouhodobého válečného konfliktu, který zaručí zastavení proudění íránské ropy do světa, z čehož bude profitovat Saúdská Arábie v první řadě a na druhé straně to přivodí velké problémy Číně, o kterou v tomto plánu jde v první řadě. Čína dnes stojí a padá na ropě, její ekonomický růst je na ropě založený. Je však jasné, že pokud by prezident Donald Trump byl okolnostmi k úderu na Írán donucen, což není vyloučené, potom by to pro něho byla katastrofa před nadcházejícími prezidentskými volbami příští rok. Problém je v tom, že ve chvíli, pokud někdo začne v Hormúzském průlivu do Perského zálivu střílet na americkou ropu v saúdských tankerech, nemůže tomu americký prezident přihlížet. A ve chvíli, kdy se evakuují diplomaté a couvá i Bundeswehr, je naprosto jasné, že John Bolton nemluví do větru.
-VK-
Šéfredaktor AE News